Muzikál

Scéna 1:

Škola, školní chodba

Zvoní, je slyšet hrkání židlí ze tříd - studenti zdraví přicházející učitele. Vypravěč jde po chodbě, chvíli se zastaví přede dveřmi třídy, poslouchá, co se děje uvnitř a mluví:

Zase jsem zaspal. Na co se mám vymluvit dneska? Ani se mi tam nechce. Je to pořád stejný. Ha-na bude zase vyřvávat a hysterčit, že se jí zlomil nehet (pitvoří se po ní, předvádí ji). Jsem docela zvědavej, koho už od rána stihla urazit. A Jerry jí zase bude zobat z ruky a všechny holky jí budou závidět novej svetr... No nic, jdu tam!

Otevírá dveře, vstupuje do třídy, zdraví učitelku.

Scéna 2:

Třída

Vypravěč vchází do třídy, zdraví a omlouvá se učitelce:

Paní profesorko, prosím omluvte mě, po cestě mě nahodilo auto, a tak jsem se musel jít domů převlíct.

Učitelka: Prosimtě, jdi si sednout. K tabuli půjde........Hana.
Hana: Zatraceně, zase já? Obrací se ke třídě a zpívá:

Zas jsem to já,
Proč musím já,
K tabuli jít
A zkoušená být
Nnic neumím (obrací se na Jerryho),
Za vše můžeš ty,
Žes se mnou byl a mě rozptýlil.
Chemie, chemie, na co tenhle předmět je, proč se tohle musí učit a život nám tímhle ničit.
Jerry, Jerry, všechno je to kvůli tobě, proč jsi mě do kina vzal a na školu ohled nebral.
Chemie, chemie, nebudu se tebou živit, tak na co si tebou hlavu plnit
Jerry, Jerry, ty můžeš za všechno, už se ke mně nestavuj a víckrát mě neotravuj.

Jde neochotně k tabuli, pošklebuje se a šeptem přikazuje třídě, aby jí napovídala.

Učitelka: Tak co mi řekneš o triádě železa?
Hana: No je tam železo, železo...........hmmmm železo.......

Pohledy Hany směřují ke spolužačkám a ty nahazují:

Eva: Nikl...
Zuzka: Kobalt.....
Učitelka: Ticho ve třídě. Víš něco, Hanko?
Hana: Kobalt, nikl, železo, jsou to kovy............
Učitelka: Takže nic? Posaď se. Za 5.

Hana si jde sednout a hází vražedné pohledy na všechny ve třídě a zejména na Jerryho. Vypravěč se otáčí a šeptá:

Zas nic nevěděla, to se dalo čekat. Pokaždé je to stejné. Ještě, že jsem přišel tak pozdě, mohl jsem být taky zkoušený.

Zvoní, holky se semknou kolem Hany.

Scéna 3:

Přestávka ve třídě

Hana v hloučku svých obdivovatelek.
Zpívají:

Hana ta je nejlepší,
nikdy není včerejší.
Jako ona chci být,
plno kluků kolem sebe mít.
Ref. No prostě Hana, Hana,
nikdy není sama.
Kdo se k ní nepřidá, ať se jí vyhýbá.
Ona je můj vzor,
od nikoho nestrpí vzdor.
A nejen pro mě -
pro každého vzor je
Ref.: No prostě Hana,-......
a všemu, co řekne, se každý zasměje

Hana křičí, nadává, pomlouvá kamarádky, obviňuje je za pětku z chemie a seřve Jerryho.

Hana: To jste mně nemohly napovědět? Myslíte si, že se to budu učit sama? Nestojíte za nic!
Zuzka: Ale Hani, my jsme se snažily.
Eva: To fakt nešlo.
Hana: Jak to, že nešlo? K čemu vás tady mám? A k tomu ještě ten Jerry! Ty jeho oddaný psí oči......(pošklebuje se), prej lááááska. Včera mě jen zdržoval a já jsem neměla na nic čas. Začíná mě pěkně štvát.
Jerry: Já jsem se ti chtěl věnovat a ty mně takhle odplácíš?
Hana: Buď zticha a starej se o sebe. Už tě mám dost. Jsi dobrej jen pro tu chudinku Helenu. Jdi si za ní! Bude mít radost (křičí Hana jedovatě).

Jerry odchází, sedne si do lavice, smutně kouká a zpívá:

Jsem sám,
Nic nevnímám,
Jen lásku k tobě.
Jak připoutat tě k sobě?
Jak jen mám ti říct: "Hani, mám tě rád!?"

Večer, když tmou jdu sám,
Tak v očích tě mám.
Chci tě cítit u sebe
A jen ti říkat:"Nemůžu žít bez tebe!"
Jsem sám, nechci být sám, přátelství chci znát. Jen s tebou chci být a vím, že tě mám moc rád.

Scéna 4:

Před školou po vyučování

Hana stojí v hloučku obdivovatelů a nadává:

Já se z tý školy zblázním, už aby byly prázdniny. Snad si nemyslí, že se budu učit. Když už sem musím chodit, tak to tady nějak přetrpím, ale učit se nebudu.

Eva: Půjdeme někam na kofolu?
Helena prosí, ráda by se dostala do třídní party: Hani, můžu jít s vámi?
Hana posměšně: Zveš nás?
Helena očima přepočítá celou partu: Nemám tolik peněz.
Hana: Tak to máš smůlu. Holky, jdem.

Všichni odcházejí s ní.
Cyril už dříve po Haně zamilovaně pokukoval, nyní se tiše osmělil:

Hana kroutí posměšně hlavou: Ty? Jdi se radši domů učit....
Cyril: Ale já........

Hana se směje a odchází s celou partou pryč, Cyrila nechá stát samotného na chodníku.
Stranou zůstává i Helena, pláče a odchází do třídy: Tam zpívá:

Sama ve třídě sedím,
na popsanou tabuli hledím,
Nikde tu není kamarád,
který by mě měl trochu rád.
Chtěla bych být oblíbená
a ne v koutě odstrčená.
Když jdou všichni na kofolu,
nesmím s nimi sedět u stolu.
Proč já mám takovou smůlu?

Nechci být tak bezmocná
a sedět vždycky samotná.
Dlouho se na mě neusmál,
Jako kdyby se mě bál,
Jako kdyby mnou pohrdal.
Proč já, proč já
jsem samotná!
Spoustu kamarádů chci mít
a do kina s nimi jít.
Ale o tom můžu jenom snít

Cyril přijde za ní do třídy, usměje se na ni, otře jí slzy a pozve ji na zmrzlinu. Zpívá:

Přítel, dobrý přítel, objeví se v nouzi tvé,
poznáš ho snáz, bude mít tě rád.
Když osud ti ukazuje nepříznivou tvář,
přítel tvůj přijde vždy včas.

Nauč se s ním smát,
smutek nepoznat,
na vše špatné zapomenout,
jen života si užívat.
Zlé vzpomínky dát stranou,
říct jim na shledanou.
Za ruku ho chyť
a už ho nikdy nepouštěj,
Odchází spolu a zpívají:
R: Tak ruku mi dej, na zlo se nedívej, dobor nad ním zvítězí. A bude svět bez krizí.
V nouzi ti pomůže, bez tebe taky žít nemůže, silné přátelství je dvou lidí, blázen je ten, kdo se za to stydí.
R:

Scéna 5:

Lavička v parku

Na ní sedí Cyril s Helenou, mají zmrzlinu, dobře se baví. Najednou se zde objeví parta v čele s Hanou. Ta je uvidí se začíná se pošklebovat:

A hele. Co to tady máme. Dvě chudinky se daly dohromady. Jak vám to sluší........A ta zmrzlina (obrátí se k Cyrilovi) měla být pro mě, ne?

Natahuje zbrkle ruku po kornoutku zmrzliny, obrací se k partě, co ta na to říká, zakopne a upadne. Poraní si nohu, drží se za kotník a v obličeji je vidět bolest.

Scéna 6:

Školní třída, před vyučováním

Hana stojí za dveřmi a poslouchá, co se ve třídě děje.
Všichni zpívají, že je ve třídě pohoda, když je Hana nemocná, proč to pořád dělá, proč se předvádí, nikoho už to nebaví. Bude potřeba s ní promluvit a říct jí přímo, že o její posměch a nadávky nikdo nestojí, že kdyby se nad tím zamyslela a změnila se, všichni by se jí snažili pomoci.

O její nadávky nikdo nestojí
A už se jí nikdo nebojí!
Nikoho to nebaví,
tak proč se pořád předvádí?

Ref.: Musíme jí říct,
ať svou pýchu hodí pryč,
ať se dál přestane povyšovat
a na všechny se pošklebovat
Musíme jí říct, ať dá už svou pýchu pryč,
ať se dál přestane povyšovat a úšklebky na nás dělat.

Jen ať si to sama zkusí,
poslouchat ty svoje hnusy.
Ona je to zlo,
co naši třídu postihlo.
Ref: Musíme ji říčt, ...
BRIDGE: Ať se nad seoui zamyslí a uvědomí si,
že všichni musíme držet pospolu a pomáhat si.

Ref.: Musíme jí říct, ...

Najednou někdo otevře dveře. Všichni ztichnou, Hana stojí ve dveřích, bojí se jít do třídy, slyšela, že ji nikdo nemá rád, ticho se prodlužuje.
Tichým hlasem přeruší nepříjemnou situaci ve třídě: Tak já to teda zkusím!
Najednou k ní přichází Helena, bere ji za ruku, vede ji do třídy mezi ostatní a zpívá (slovy hymny ARIV):

Vše je fajn, přestaň se bát, dej mi ruku, nauč se smát, dobro v zlo se nezmění, tak už žádný trápení!
Take my hand, take my hand and let´s spread our wings.
Keep my hand, keep my hand and we will fly toward the sky.
And so we will meet a wonderfull colour, that green, oh dreams.