Prezentace Filipa Širokého na GJB Ivančice s tématem CERN

Ve čtvrtek 20. dubna 2017 navštívil Filip Široký naši školu, aby přiblížil studentům GJB svoji práci v CERNu ve Švýcarsku.

Filip Široký patří k nemnoha studentům, kteří už při příchodu na gymnázium projevovali enormní zájem o studium přírodních věd, zejména fyziky a matematiky. Ve fyzice se pak zaměřil hlavně na teoretickou fyziku, fyziku elementárních částic, fyziku vysokých energií, urychlovače, jadernou fyziku, ale i na problematiku vývoje vesmíru, černých děr aj. Tento student spolu s dalšími (Martin Vondráček, Adam Halbich, Jiří Procházka …) navštěvovali 4 roky kroužek elektroniky, kde jsme diskutovali matematickou a hlavně fyzikální problematiku na polovysokoškolské úrovni: operátory nabla, delta, parciální diferenciální rovnice, interakce v přírodě, bosony, Higgsovo pole aj. Samozřejmě i problematiku IT, protože moderní fyzika se bez PC a dalších přístrojů neobejde. Kvůli Filipovi jsem přejmenoval Kroužek elektroniky na Kroužek teoretické fyziky a matematiky.

Tento nadaný student už na začátku 1. ročníku mě přinesl k posouzení svůj první fyzikální projekt. Po ukončení 1. ročníku v létě odjel do Bristolu na stáž k jadernému reaktoru. Když jsem viděl úžasný zájem o fyziku, zprostředkoval jsem mu konzultace u prof. Novotného na MU.

Po úspěšném složení maturitní zkoušky v r. 2015 Filip pokračoval ve studiu Fakulty informatiky MU. Následně přešel studovat do Itálie  vysoce perspektivní obor AI (arteficiální inteligence – umělá inteligence). Průběžně pracoval na dobrozdání od svých VŠ profesorů a na motivačním dopisu, aby mohl zažádat o přijetí do špičkové laboratoře ve Švýcarsku, do CERNu. Podařilo se, Filip Široký byl přijat jako 1 z 40 mladých lidí vybraných z 2 000 zájemců z celého světa. Bez přehánění, obrovský úspěch mladého ivančického obyvatele. Filipovi se splnil fyzikální sen.

Co je CERN. Špičková organizace u Ženevy na světové úrovni, zkoumající základní otázky fyziky jako podstata hmoty, interakce částic, srážky protonů, vznik dalších částic atd. Základem je urychlovač LHC (Large hadron collider-doslova velký hadronový srážeč). Jde o obrovský tunel o průměru cca 8,6 km, v něm trubice s vysokým stupněm vakua. Trubici obepínají supravodivé magnety vytvářející silné magnetické pole (8 Tesla) nutné pro zakřivení trajektorie urychlených nabitých částic. Dosahovaná energie činí 7 TeV (teraelektronvoltů), tj. 7.1012 eV. Největší energie ve světě urychlovačů. Při rázu proti sobě letících protonů (rychlost 99,95% rychlosti světla) vzniká sprška různých částic, jejichž trajektorii a vlastnosti vědci v této laboratoři studují. Filip sedí u počítače a vyhodnocuje výsledky experimentu  CMS. To je obří detektor částic, mionový solenoid. Toto vše a další záležitosti Filip vysvětlil a názorně předvedl při své prezentaci.

Po ukončení prezentace studenti 7.A a 3.C obklopili Filipa a zasypali ho množstvím otázek typu: jak se dostat do CERNu, jakou fakultu studovat, jaké je stipendium a mnoho dalších.

Děkujeme našemu nedávnému maturantovi za přínosnou prezentaci, která jistě orientovala mnoho studentů GJB ke studiu přírodovědných a technických fakult. Ti nejlepší, doufáme, zkusí jít ve stopách Filipa Širokého a probojují se až do CERNu.

Hodně úspěchů při dalším studiu a při výzkumu základních vlastností hmoty přeje za celé gymnázium.

Mgr. Vítězslav Světlík