Každé ráno, když se probudím
a na školu si vzpomenu,
zdá se mně, že snad ještě bdím,
je tyhle noční můry rychle zaženu.
A ejhle, není to jen sen,
jen trpká realita denní,
to budík vyhání mě z postele ven,
zas taková dřina to ale není!
Cestička do školy krásně se vine,
tahle je klikatější nad všechny jiné.
V uších mi zní to neustálé zvonění
a já mám před očima to známé běsnění.
Hodiny, přestávky, zkoušení a zvoní!
Nad rozdanými písemkami kdekdo slzy roní.
Snad nebude tak zle a všechno v dobré se obrátí,
vždyť my nejsme hloupí, jsme někdy jen trošku hubatí.
Nejvíc těšíme se na dny odpočinku a volnosti,
kdy můžeme dlouho spát a užívat si lenosti.
Za rok nás zkoušky z dospělosti čekají,
proto držte nám palce, ať se toho všichni v pohodě dočkají.
Zlomky, oxidy, romantismus, atmosféra nebo teplota,
nejlepší školou je pro nás stejně škola života!