Ochutnávka jedlého hmyzu
Ve čtvrtek 10.10.2013 se mi po roce povedlo zorganizovat znovu ochutnávku hmyzu a snad tím úspěšně odstartovat letošní sérii ochutnávek a netradičních přednášek. Letos bych chtěla uskutečnit kromě již přislíbené čokolády (na kterou se můžete těšit snad koncem zimy) i seznámení s molekulární kuchyní, povídání o víně a degustace (pro rodiče a přátelé školy), přednášku o tom, jak probíhá výzkum na Antarktidě, a vyprávění o cestě na kolách po Vnějších Hebridech…uvidíme.
Ráda bych Vás také touto cestou oslovila a zeptala se, o co máte zájem Vy nebo jaké jsou Vaše vlastní nápady, pokusili bychom se následně o jejich realizaci.
Ale abych se vrátila zpět k hmyzu. Musím letos pochválit studenty z primu, kteří se hmyzu vůbec nezalekli a ve velkém počtu se za včas nahlásili na akci a přes počáteční obavy šli hrdinně „do toho“. Samozřejmě pochvala patří všem, kteří sebrali odvahu a přišli, ale přesto bych vyzvedla především dámské osazenstvo nejen z učitelského sboru.
Po krátkém úvodu od Petra Ocknechta (asi jediného kuchaře v České republice, který vaří z hmyzu) o tom, že jinde ve světě je pojídání hmyzu běžnou součástí života a naši civilizaci to zjevně čeká co nevidět, se dlouho neotálelo a šlo se vařit. Letos hmyzu dorazilo skutečně hodně a tak nikdo nemusel mít obavy, že by se na něj nedostalo.
Jako první nás čekala sušenka se sušenými cvrčky, ani jste nevědeli, že jste snědli svého prvního „hmyzáčka“. Dále se podávali mouční červi, kteří už byli poněkud živější, ale pořád jen sousto do „jednoho zubu“. Poté na řadu přišli moji nejoblíbenější cvrčci na másle, s trochou soli a pepře. Následovala i pikantní varianta zofobase neboli potemníka brazilského na chilli a česneku a další v pořadí byla sarančata stěhovavá a stepní. Větší sousto představovalo juvenilní stádium švába, o které byl loni mezi studenty ukrutný boj.
Veškeré vaření probíhalo v neustálé diskuzi a v přívalech dalších zajímavých informací, že ani nevím, které zde zmínit.
Na mě připadl nelehký úkol rozhodnout, kdo dostane na ochutnání specialitu dne v podobě baby štírka. Rozhodování nebylo vůbec lehké, ale nakonec štírka dostala Sára Maria Schweizerová (1.A) za své všetečné otázky a loňský maturant Martin Kašparovský, který již nebude mít mnoho příležitostí se za námi podívat.
Ale chtěla bych zde taky uvést Vaše názory, aby ostatní mohli tiše závidět, o co přišli.
Ohlasy z 1.A:
„Degustace hmyzu se mi velmi líbila, bylo to moc dobré. Příště jestli to bude, tak jdu zase“
„Ochutnávka hmyzu se mi líbila a jsem moc ráda, že jsem hmyz ochutnala.“
„Hmyz mi chutnal, nejvíc cvrčci na másle, přišla jsem na to, že hmyz je moc dobrý.“
„Dobré, vařili jsme je už i doma“
„Dle mého názoru je to potrava, která díky své výživnosti a skvělé chuti má dobrou budoucnost. Moc mi chutnalo.“
„Mile mě to překvapilo, jídlo bylo dobré a poznámky poučné.“
„Mě to taky mile překvapilo, brouci byli moc dobří, jen jsem se bála strčit je do pusy. Nejlepší byl podle mě ten malý škorpión. Určitě bych to doporučila všem lidem na planetě Zemi.“
„Brouci byli velmi dobří, nejlepší byl asi cvrček.“
Reakce z 1.C:
„Vše, co jsem ochutnala mě překvapilo. Myslela jsem si, že ochutnám moučného červa a skončím, ale nakonec jsem ochutnala úplně všechno. Nemají žádnou odpornou chuť. Když se dobře okoření, tak jsou velmi chutní. Jestli bude hladomor, tak se nebudu bát je jíst. Jsem ráda, že jsem ochutnala.“
„Prvně jsem se toho hmyzu bála a když jsem viděla jak se hýbe, tak jsem si říkala, že to nikdy nedám do pusy, ale když to pak kuchař uvařil/usmažil, tak jsem se teda odhodlala a ochutnala. Byla jsem příjemně překvapená. Moc mi to chutnalo. Byla jsem si přidat i víckrát. Měla jsem červy, šváby, cvrčky, sarančata, jen mě mrzí, že jsem neměla šanci ochutnat i štíra.“
Postřehy z 5.A:
„Byla to vynikající nová zkušenost.“
„Bylo to velmi zajímavé a jsem ráda, že jsem měla tu možnost hmyz ochutnat. Byla jsem velmi překvapena chutí.“
„Hezké, chutnalo…bude repete?“
A co na to odvážné paní učitelky:
„Skvělá možnost ochutnat něco v dnešní době neobvyklého.“
„hmyz jako potravina budoucnosti – možná tato slova zněla před přednáškou jako fantasy, ale po zajímavostech, které jsme se dozvěděli z úst Petra Ocknechta jsme tuto možnost přijali jako fakt. Výživová hodnota těchto malých, často opomíjených a obtěžujících tvorů je nesporná. Těšme se tedy na jogurty s extraktem ze sarančete či švába. Prý stačí jen hrst těchto tvorečků, abychom dali tělu vše, co potřebuje.“
„Navzdory původnímu rozhodnutí akci ignorovat má zvědavost zvítězila a já jsem mohla strávit část odpoledne docela zajímavě.
Dostalo se nám detailních informací o původu, výživových hodnotách i způsobu přípravy jednotlivých tvorečků a především díky apetitu, s nímž se účastníci do ochutnávky pustili, jsem i já neodolala a ochutnala. Bez dlouhého prohlížení talíře i rozjímání nad původem stravy to šlo docela dobře. I chuťové buňky si neměly na co stěžovat. Rozloučení přišlo se závistivým, či shovívavým? pohledem na dva vyvolené, kteří měli možnost ochutnat něco navíc. Tak možná příště i já, kdo ví…“
Všem zúčastněným moc děkuji a těším se, že se uvidíme snad příště u nějakého nového zážitku.
Bc. Michala Krestýnová
