Po stopách Italů v historii Ivančic

V rámci letošního Dne poezie se všichni studenti naší školy zapojili do tvorby básní tematicky zaměřených na dílo Danta Alighieriho (letos vzpomínáme 700 let od jeho úmrtí) – Božskou komedii. Do tohoto celostátního festivalu poezie a vzpomínek na italskou renesanci se zapojila také třída 6. A projektem s názvem Po stopách Italů v historii Ivančic. A co jsme vypátrali?

Měšťanské domy v centru Ivančic byly přestavovány do renesanční podoby také díky italským mistrům stavitelům, dále italským zedníkům a kameníkům z kamenické huti v Nové Vsi a v Hrubšicích.

Například Pírkův dům (dnešní radnici) vystavěl zřejmě v letech 1607-1611 významný italský stavitel Antonio di Valdi se svými spolupracovníky Janem Baptistou Solusem a Bartolomějem Amudisem. Vypráví se, že zdejší původní gotickou tvrz přestavěl na nejhezčí palác na tehdejší Moravě. Portál pochází zřejmě z dílny známého brněnského sochaře Giorgia Gialdiho (italský mistr, který pocházel ze Švýcarska, z italské oblasti Ticino). Působil po celý život v Brně a okolí ve službách pánů z Lipé. Uvnitř vstupní části paláce najdeme toskánský sloup, v jehož svorníku můžeme (stejně jako na portálu) spatřit erb (srdce a dva šípy) majitele domu – purkmistra, předního měšťana, bohatého provazníka Šimona Pírka. V těsné blízkosti dnešní radnice můžeme vidět Frušauerův dům, který také obsahuje dvoulodní síň, toskánské sloupy, patky jsou podloženy florentskými konzolami…

Další vzpomínku na Itálii najdeme na místním hřbitově (vlevo za hlavní branou). Jde o zajímavý hrob vyzdobený benátským lvem – hrobku rodiny Zozuli di Salino z Benátek. Rodina Blažeje Zozuli di Salino se do Ivančic přistěhovala v době politických nepokojů v Benátkách v 90. letech 17. století (1695). Bydleli v domě na náměstí hned vedle fary (dnes Palackého náměstí č. 23). Jeho syn Antonín se přestěhoval do dnešní ulice Ve Sboru a byl váženým obchodníkem. Vnuk Blažeje Jan na památku dědečkova rodiště nechal osadit dům reliéfní deskou s benátským lvem, znakem sv. Marka (pískovcová deska je prý opravdu italská renesanční práce ze 17. století, zřejmě byla ozdobou rodného domu Blažeje již v Itálii). Ta byla původně vždy zapracována do fasády domů, od roku 1932 slouží jako součást náhrobku rodiny Zozuli di Salino a rodiny Vávrovy a Grafovy. V roce 2019 byla vyhlášena kulturní památkou.

O rodině Zozuli di Salino a tajemné desce napsal Mirek Elpl v knize ivančických pověstí Tři zlaté poháry zajímavý příběh Tajemný Benátčan.

Naše krátké putování po stopách Italů v historii Ivančic jsme chtěli zakončit posezením v místní pizzerii nad „pravou“ italskou pizzou, ale hygienická situace to bohužel nedovolila. Tak jsme si alespoň osladili závěr našeho projektu italskými sladkostmi Raffaello.

PhDr. Jana Chocholáčová