Z Jihomoravského kraje na Velkou Moravu
I dávná historie významnou měrou ovlivňuje naše životy. Svou neobyčejnou moc dokázala i v úterý 10. listopadu, kdy nás dějiny Velké Moravy zázračně osvobodily od klasické výuky a přes propast dvanácti set let přivolaly do Moravského zemského muzea v Brně.
Společně s naším muzejním průvodcem jsme se nejprve přenesli v čase i prostoru do vzkvétajícího velkomoravského hradiště. Nahlédli jsme do dílny mistra kováře, uctili památku zesnulého velmože, pochválili ženám jejich nádherné šperky a nezapomněli jsme se ani poklonit Cyrilu a Metodějovi. Avšak ani jsme se nenadáli a maďarští nájezdníci s příchodem desátého století roznesli Velkou Moravu na kopytech svých koní. Nezbylo nám tedy nic jiného než před nimi vzít nohy na ramena a přesunout se o několik století dále.
Dalším bodem našeho programu byla totiž prohlídka interiérů Staré radnice. Čekaly nás honosné sály, nádherné vitráže a zejména dechberoucí výhled z radniční věže. Byla nám zpřístupněna i místa, kam se běžný turista nedostane. Záhy však odbilo brněnské poledne a tentokrát jsme se pro změnu přesunuli do současnosti moderní vědy.
Třetí a poslední zastávkou na naší trase bylo Mendelianum v Biskupském dvoře. Toto vědecké a návštěvnické centrum, věnované odkazu J. G. Mendela, bylo otevřeno teprve nedávno. Mendelův životopis a rozkrývání proslulého pokusu s hrachem nebylo to jediné, co nás zde čekalo. Největší úspěch měly interaktivní pokusy: izolování DNA z banánu, práce v molekulárně biologické laboratoři nebo pohled do optiky mikroskopu se 3D viděním. To vše je jen zlomek úžasných možností tohoto muzea.
Náš čas však nakonec přeci jen vypršel a my jsme se museli odporoučet zpátky k vlaku, který nás od Mojmírovců a klonování odvezl zase zpátky do přítomné reality. Pokud někdy na chodbách uvidíte podivného studenta s velkomoravskými gombíky na svetru či svačící individuum s banánem v jedné a zkumavkou v druhé ruce, nelekejte se. To si jen gymnázium vychovává nové historiky a biology.
Kateřina Orságová, 6. A
