Adaptační pobyt 1.C
V pondělí a úterý 6. – 7. září 2010 absolvovali studenti 1.C adaptační pobyt na základně Kozí Horka nedaleko brněnské přehrady (po nich stejný program absolvovala i prima). Cílem pobytu bylo utužení třídního kolektivu a vzájemné poznávání studentů a to formou celé řady her. Po ubytování v dřevěných chatkách, které byly umístěny ve svahu nad jídelnou, začal samotný program. Nejprve měli studenti za úkol zjistit nějaké informace o svém sousedovi a následně je sdělit ostatním. Poté následovala hra s názvem „Veselý Vašek“, jejíž podstata spočívala v přiřazení libovolného přídavného jména k vlastnímu křestnímu jménu. Důležitou podmínkou však bylo, že adjektivum musí začínat stejným písmenem jako samotné křestní jméno. Vznikala tak zajímavá slovní spojení jako např. vražedný Vláďa, jalový Jindra nebo alergická Adéla. Hra byla skvělým nástrojem k zapamatování jmen, neboť každý člověk musel zopakovat křestní jména s patřičnými adjektivy svých předchůdců, to znamená, že poslední na řadě musel zopakovat jména a příslušná přídavná jména úplně všech spolužáků.
Mezi dalšími hrami, které studenti absolvovali první den, je třeba připomenout zejména tzv. „Zoom“. V rámci této hry dostal každý hráč jednu kartu, která obsahovala určitý obrázek. Účelem bylo, aby se účastníci hry dokázali efektivně domluvit na strategii, která spočívala ve správném seřazení obrázků od nejvzdálenějšího bodu až po ten nejbližší (nejdetailnější). Na této hře bylo možné vysledovat především kolektivní spolupráci celé třídy. Zajímavá byla také hra „Zachraň kuře“, kdy měly jednotlivé týmy vytvořit z dostupných materiálů a za určitých podmínek účinnou ochranu pro vejce, které bylo puštěno z výšky cca 3 metry. Vrchol dne představovala večerní hra, která měla prověřit především důvěru na jedné straně (v případě studentů se zavázanýma očima) a zodpovědnost na druhé straně (v případě studentů, kteří své spolužáky vedli a starali se o ně).
Druhý den program pokračoval v zaběhnutém tempu, jedna hra střídala druhou, takže prostor pro nudu rozhodně nebyl. Pravda, jedinou drobnou vadu představovaly poměrně nízké teploty v noci, takže některým z nás bylo trošku chladno, nicméně všichni tento drobný nedostatek statečně ustáli. Přes den bylo jinak hezky a docela teplo, jen tu a tam drobně sprchlo. Musím konstatovat, že adaptační program byl velkým přínosem nejen pro studenty samotné, ale také pro mě jako pro třídního učitele, neboť jsem měl možnost své žáky mnohem lépe poznat.
Aleš Ziegler
