Vyhubení žab puntíkovaných

Na světě je mnoho druhů žab, od ropuchy až po skokany, od rosničky až po kuňky, ale žába, o které vám teď budu vyprávět, je vážně jedinečná. Tato žába patří do čeledi žab puntíkovaných a tento druh se vyznačuje křiklavě růžovými puntíky po celém těle. Žáby puntíkované žijí ve střední Evropě asi od 16. století, kdy sem dorazily odněkud z Afriky, a jelikož v ČR není pro žáby z jihu zrovna příznivé klima, začaly od 19. století pomalu, ale jistě vymírat.

Velký milovník všech vodních a polovodních živočichů byl student ekologie Emil Špráchal, který by zároveň přísný vegetarián a aktivista Greenpeace. Když si jednou četl noviny, uviděl pro něj opravdu zdrcující zprávu. Žábám puntíkovaným hrozí vyhubení, na světě žije už poslední žába tohoto druhu! A Emil hleděl s otevřenou pusou na noviny a nechápal, proč zrovna jeho potkává taková smůla. Vyhubení žab puntíkovaných totiž nebyla jediná špatná zpráva, která ho za uplynulé dny potkala. Sice nevím, jestli bych to sem měla psát, ale Emil měl hrozné problémy s dívkami… Žádná ho totiž nechtěla! Ono se není čemu divit, když ho zajímají jen žáby, že? Jenže když on tak toužil po nějaké té krásné slečně, až ho ze všeho přepadl smutek a šel si odpočinout k rybníku. Jak tak seděl a přemýšlel o životě, uviděl něco, co opravdu nečekal. Na kameni mezi rákosím seděla žába puntíkovaná – poslední žijící jedinec v celé Evropě! Vyskočil a chytil žábu do ruky. Vyzdvihl ji nad hlavu a vykřikl: „Žábo moje, já věděl, že tě najdu! Já to tušil, že mě jednoho dne potká štěstí. Víš, co teď udělám? Já tě zachráním! A zachráním i celý druh žab puntíkovaných a bude ze mě slavný spasitel přírody a mé jméno bude ve všech novinách po celém světě a ….a…. holky se na mě budou jen lepit!“ Ze samé radosti žábu políbil.

Najednou to kolem rybníka zazářilo a žába se začala měnit v princeznu. Emil zíral na krásnou mladou slečnu, takovou, jakou si vždy přál, a nemohl tomu věřit. „Kde je žába?“, zeptal se překvapeně. Princezna se usmála: „Právě jsi mě vysvobodil ze strašné kletby, která mě sužovala už pět staletí. Ty jsi úžasný, vezmu si tě za muže.“ Objala ho kolem krku a skočila mu do náruče. Emil byl radostí bez sebe, že konečně našel dívku svého srdce, ale zároveň měl takový divný pocit… Vlastně to byl on, kdo kompletně vyhubil žáby puntíkované…

Emilův příběh měl zůstat přede všemi ochránci přírody utajený, proto jsem mu teď, doufám, nezpůsobila zveřejněním jeho příběhu problémy… ale vy jste se prostě museli dozvědět pravdu! Možná se teď nabízí otázka, jestli ten šalvějový čaj, co právě piju, je vážně šalvěj a jestli si tak náhodou nevymýšlím, ale já vám vážně říkám pravdu! A jestli mi to nevěříte, přesvědčte se sami. Potkali jste snad někdy u rybníka žábu s růžovými tečkami? Ne? Tak vidíte, žáby puntíkované už vážně vymřely…

Martina Jelínková, kvarta C